...polospadlým okapem na zadní straně domu, a z toho je zcela jasné, že léto je v trapu! My sestry pro vás opět chystáme sbírku zážitků z letního festivalového ježdění (které bývá zábavné každý rok, a ten letošní nebyl výjimkou). Těšte se tedy na letní mozaiku, měla by tu viset tak do 14 dnů.
Ale samozřejmě myslíme do budoucna. Takže: utěšeně nám přibývají koncerty na podzim a zimu, některé se objevily tak trochu "last minute", takže na ně raději upozorňujeme zvlášť na tomto místě: Nový Bydžov 16. září, Pelhřimov 3. října, Fryšták 13. října. Bližší podrobnosti najdete samozřejmě v rubrice Koncerty, stejně jako místa a data všech ostatních přistání vrtulníku, který jsme si za prázdninové honoráře koupily.
V Brně měníme místo činu - místo obvyklé Leitnerky hrajeme 3. listopadu v Divadle 7 a 1/2. Těšíme se!

Jinak se teď bavíme zejména zkoušením nových písní - nedávno jsem se někde dočetla, že Madonna se svými novými kousky nenápadně vyrazila na diskotéku do Londýna, aby okoštovala, co na ně publikum - tak to my naše nové kousky testujeme přímo na našich vlastních koncertech, oceňujete tu odvahu? Aby bylo jasné, že jsme skutečné multiinstrumetalistky, v nové písni Ach jak jsi krásný používáme i tamburínu! Jistě si dokážete představit, že jsem se hodně nadřela, než jsem se naučila tento zapeklitý nástroj mistrně používat...
Máme také hromadu nových fotek, chystáme se je vyvěsit na web v průběhu října. Fotil nás dokonce nejlepší fotograf světa Bohdan Holomíček! (tvrdí to o něm i ta druhá, úspěšnější Karolina z Děčína, než jsem já, tedy Kurková...) Lucie navíc dostala k narozeninám foťák a okamžitě se z ní stala zuřivá paparazzi, která nesmlouvavě dokumentuje ožralé slavné muzikanty při nočních festivalových pařbách... Tyto fotografie pochopitelně také zveřejníme, považujeme to za svou morální povinnost!
(zapsala K.)

Protože se nám stále schází další a další zklamané ohlasy na zrušený koncert v Divadle v Celetné, musíme se k němu vyjádřit na tomto místě. Na koncert jsme se těšily, měl to být náš jediný prázninový koncert v Praze, dva dny předem jsme se však telefonicky dozvěděly, že je koncert zrušen (stihly jsme tedy jen dát sem na web stručnou noticku). Údajně koncert zrušilo divadlo, protože se prodalo málo lístků v přeprodeji. Moc se omlouváme všem, kdo se na koncert v deštivém večeru vypravili, podle mailů, které nám stále chodí, vás bylo hodně... Skoro bych řekla: "větší než malé množství". Je nám to líto.
Prosíme, nenechte se otrávit a přijďte na některý z podzimních koncertů do Salmovské literární kavárny - hraje se nám tam dobře, a zatím nám tam paní šéfová žádný koncert nezrušila. Termíny jsou 26. září a 25. listopadu. Těšíme se, že se uvidíme!

Omlouváme se všem návštěvníkům, ale koncert v Celetné je z provozních důvodů zrušen.

Pokud tenhle víkend netrávíte lezením po horách, válením u moře či opečováváním zahrádky na chalupě, přijďte v sobotu (30.7.) ve 21. 00 do Divadla v Celetné, kde koncertujeme v rámci projektu TOTO LÉTO, který probíhá ve zmíněné Celetné, v Alfrédu ve dvoře a na lodi Tajemství bratří Formanů. Je to náš jediný letní koncert v Praze!

Však jste to také určitě četli v rozhovorech s různými moderátorkami, herečkami, atd... "kdo není v televizi, jako by neexistoval". I my dvě sestry, když už nejsme nějakou dobu (třeba dva roky) v televizi, musíme se o vlastní existenci přesvědčovat vzájemným předkládáním občanského průkazu.
Proto nás těší, že se po nedávném Na moll objevíme opět v bedně - v pořadu Kultura.cz, který se bude vysílat v neděli 26. června v deset večer na ČT 2. Natáčeli jsme trochu u nás před barákem, trochu na zahradě pod stromem, trochu v Salmovské literární kavárně, kde o nás moudře pohovořil i Michal Jablkoň Němec - tak uvidíme, co nám z toho střihači nastříhají za šatičky... Každopádně to bylo moc příjemné odpoledne.
A pak že neexistujeme!

22. května 2005

7. června 2005 (úterý) se koná ve Švandově divadle "večer básní, hudby a tance", na kterém se budou předvádět a nakrucovat dvě knížky básní a textů z edice Mimochodem (nakladatelství IN ŽIVOT).
Jedna z nich hrdě ponese jméno Pavla Šruta, a druhá, chudinka, to moje.
(Karolina Kamberská)
Tentýž den už v 17.00 můžete odchytit všechny autory, jejichž knížky vyšly v edici Mimochodem, v knihkupectví Fišer při autogramiádě.
 
Ano, je to tak, bratři Slomkové z výše zmíněného nakladatelství nabyli přesvědčení, že už jsem dost stará na vydání vlastních sebraných textů. Já si sice ještě zas tak stará nepřipadám, ale nakonec jsem podlehla soustředěnému nátlaku, který vyvrcholil větou Jaromíra S.: "Hele, nedělej fóry ani potíže, prostě to vydáme".
 
Jako dobře vychovaná dívka vím, že fóry musím dělat vždy a všude, a naopak potíže nesmím dělat nikdy a nikde. Tak teď si z toho vyberte... V totálním vnitřním zmatku jsem nakonec kývla. Dneska jsem samozřejmě ráda.
 
V knížce najdete texty z obou desek (nenápadně, aby Indies neviděli - jéé, ahoj Miloši!!! - ji tedy doporučuji jako alternativní booklet pro paliče). Kromě nich tam bude hromádka nových věcí, z nichž některé se třeba octnou na nějakých dalších deskách, ale některé už nikde, protože jsou to spíše básně a písnička by se z nich líhla těžko. Knížku budete moci koupit v pražském knihkupectví Fišer  - no a samozřejmě  na našich koncertech. 
 
Aby toho nebylo málo, vydalo nakladatelství Baobab krásnou Kozí knížku malířce Tereze Říčanové, kterou můžete znát z křtů naší první desky (zpívala tam tenkrát svou píseň o Sibiři). Tereza je autorkou bookletů a obalů k oběma našim deskám, a není tajemstvím, že výtvarná stránka je na těch deskách asi to nejlepší... Kozí knížka je knížka pro děti, ale my dospělí jsme si ji taky užili - je krásná, chytrá, nekonvenční, pravdomluvná, zkrátka úchvatná... WARNING: Příliš konzervativním povahám by knížka mohla přivodit infarkt. Na jednom obrázku např. koza čůrá! (.....no dovolte!)
(zapsala K.)

31. března 2005

14. dubna na pražské Dobešce oslavíme Luciiny narozeniny! Očekávejte mimo jiné i unikátní vystoupení naší spřátelené skupiny Bratři Schweinovi !!! Lucie bude po koncertě přijímat gratulace a dary v přilehlém baru, soukromě jejím ctitelům mohu prozradit, že Diamonds are a Girl´s Best Friends...

Když už jsme u těch gratulací, kiš kiš, musíme se pochlubit, že německý hudební server www. folkworld.de zvolil Můj tanec čtvrtou nejlepší evropskou deskou loňského roku... Tedy, napsali nám to z Indies, a my jsme pochopitelně nejdřív otevřely své diáře, jestli není náhodou Apríl. No a nebyl. Pokud nevěříte, klikněte si na http://www.folkworld.de/30/e/top2004.html.

Pokud to nemáte daleko do Vídně, přijeďte se podívat do klubu Nachtasyl, proběhne tam totiž akce, na kterou mi pasuje pouze pubertální termín "dost hustá". Večer neobvyklých písničkářů: Petr Váša, Petr Nikl, Tomáš Hanák, Sestry Steinovy. No uznejte... (nevíte, už T. H. to kuře našel?)

A taky budeme Na moll... V dubnu natáčíme na farmě Bolka Polívky pár písní do televizního pořadu Na moll , a nějaký ten rozhovor... ach ano, budeme se snažit nechichotat, jako obvykle... Bohužel, i přes slibný název pořadu, budeme muset zpátky řídit auto - takže si zase ani nelokneme. Nám to ale nevadí, protože čaj je beztak zdravější!

Původně jsme měly v úmyslu napsat  pro vás malou reportáž z našich zimních cest po Čechách a (především) Moravě - jenže teď se dívám z okna, slunce praží, tulipánům už pomalu vykukujou poupata, tak komu by se chtělo vzpomínat na zledovatělé silnice a sněhové bouře smýkající autem sem a tam...
Tak chceme jen pozdravit všechny ty milé lidi, se kterými jsme se v zimě potkaly, například skvělé ženské ze Southforku (u Ostravy).  Velký pozdrav posíláme také naší nemocné posluchačce z Bratislavy, jejíž kamarádi byli na našem břeclavském koncertě. Přejeme krásné jaro!
(zapsala Karolina)

27. března 2005

Když jsme nedávno v Lidových novinách objevily zajímavé odhalení Jany Ciglerové o tom, jak se druhořadí pseudoumělci zoufale pokoušejí zviditelnit účastí na různých benefičních akcích pro oblasti postižené vlnou tsunami, hned jsme zbystřily. Druhořadí pseudoumělci - to jsme přece přesně my! - napadlo nás. A když si naši kolegové myslí, že se dobročinnými koncerty zviditelní, určitě na tom něco bude!!
Pár týdnů jsme hledaly pořadatele, který by byl ochoten se na našem nekalém plánu podílet, nikdo samozřejmě nechtěl, a tak jsme si nakonec plácly s naším přítelem z mládí  Filipem Macounem.
Koncert Sester Steinových pro Bandu Aceh (prý je to nějaká banda motorkářů v Indonésii) se koná 15.dubna 2005 ve 20.00 v modlitebně CČH v našem rodném Děčíně.

Naši milí návštěvníci, vítáme vás v novém roce znovu na našich stránkách, jako novoroční předsevzetí jsme se rozhodly aktualizovat je dvakrát denně, a vidíte, jak to zase dopadlo. No, ale k věci:
Advent jsme strávily divokým křižováním zamrzlých silnic, kupodivu jsme přežily a auto taky, jen ty kytky, které jsme dostaly v Zubří na festivalu Kořeny, to nepřežily (a to v nich byly propletené kořeny... a až dáme na web fotografie z pódia, uvidíte, že jejich zázračný strom prorostl až tam!) Nevadí, kytky jsme dovezly domů na usušení, a stejně jim to sluší!
Právě na tomto festivalu jsme si také předem domluvily letní hraní na podobné akci ve Frenštátě, takže se nám snad konečně podaří navštívit Valašsko v nějaké přijatelnější době, než je listopad či únor. Své cesty totiž používáme zároveň jako vlastivědné výpravy, ale rožnovský skanzen jsme zatím zastihly vždy jen zavřený, nebo aspoň úplně promrzlý... A my přitom úchylkou na lidovou kulturu nejen trpíme, dokonce se k ní i veřejně přiznáváme. Tak, v červnu se třeste, štoudve valašské!
(Mimochodem, jistě znáte rčení "blbej jak štoudev" - ale víte, co je štoudev? Tedy - je to dřevěná nádoba. Věděli byste to, kdybyste navštěvovali všechna ta regionální muzea v malých českých a moravských městech - tam se to štoudvemi jen hemží. Když jsme na turné, je plískanice, z hotelu nás už vyhodili, třetí kavárnu za odpoledne jsme nenašly, vyrážíme obvykle "na štoudve". Bohužel, po celých Čechách i Moravě se používaly dost podobné štoudve, takže se nám přece jen občas zasteskne po té třetí kavárně)
Jablkoň si koleduje - tímto geniálním reklamním sloganem se Michal Němec pokusil vytřískat taky nějaký ten miliónek z předvánočních prodejů, jestli se mu to povedlo, nám bohužel tají... (ale my to z něj dostaneme!). Každopádně jsme se v prosinci vyřádily na křtu šílené jablkoňské desky Hovada boží, na které jsme měly tu čest něco kváknout. Kvákly jsme si nakonec i na pódiu v Malostranské besedě, než nás členové skupiny zlili šampaňským. Tu desku doporučujeme vaší celoroční pozornosti, já osobně jsem milovnicí opusu o Hovadech božích, co si prohlížejí zboží... Pak jsem si přečetla v novinách něco o hořkém úsměvu Jablkoně nad komercionalizací Vánoc - nojo, nojo...
Ty Vánoce...
Vše proběhlo hladce. Moudří si na obrazovce postěžovali na komerční humbuk kolem Vánoc, a naše děti dostaly autodráhu - a ani jsme neměli moc velké výčitky svědomí, koneckonců si říkám, že malému Ježíškovi by taky určitě udělala radost, ne?
A stejně bych se ráda dožila chvíle, kdy z obrazovky promluví třeba Erazim Kohák, a řekne: "Lidi, dyť vy žerete EŠTĚ MÁLO!!!".