Asi před patnácti lety jsme s mámou a tátou zavedly „bezdárkové Vánoce“ na protest proti konzumu, povrchnosti, lacinému pozlátku, atd. Inspirovala nás k tomu tenkrát vánoční píseň Jana Buriana – „zas budou Vánoce, ty svátky vkladních knížek...“. Bohužel nám to vydrželo jen pár let. Dneska už zase nakupujeme, no, a nějakým tím pozlátkem pod stromečkem vlastně taky nepohrdneme... Promiň, Honzo.

Slíbily jsme vám únik informací o připravované desce. Momentálně ji sice v našich hlavách zcela nahradily vanilkové rohlíčky, ale sliby se maj´ plnit...

Tak tedy: nahráváme v lednu, v Praze, s producentem našich snů – Michalem Jablkoňem Němcem. Teď už to můžeme prohlásit zodpovědně, protože se nezalekl ani příšerného demáče s novými písničkami, který jsme pro něj nahrály v babiččině pokojíčku na kazeťák – je to odvážný muž. Ve studiu nás navštíví i několik hostujících muzikantů, ale konečný stav  se dozvíte až po nahrávání, protože i my to zatím necháváme celkem otevřené. Víme jen jedno – že ta deska jistě nebude „kapelová“. Bude... křehounká, tichounká, něžňounká – prostě stejná, jako jsme my dvě... (ano, váš smích slyším až sem k počítači).

Pozn. K.: Obal maluje opět Tereza Říčanová, včera volala, že už má titulní stranu: „No, je to takový hodně temný, takovej smrťák, k tomu mě inspirovaly ty tvoje texty.“ Vyděsila jsem se, přesvědčila Terezu, ať namaluje něco veselejšího, a napsala jsem během jednoho večera dvanáct hurónských písní o buřtech, pivu, vepřovém, veřejných záchodcích a kanalizaci. Máte se na co těšit!

Ták – máme za sebou pár prvních koncertů... a „první koncerty“ vždy zahrnují také: nejistotu, pochybnosti (bude TO ještě po roce fungovat? je TO tam ještě? nechcíplo TO?), euforii (když to zrovna vypadá, že TO nechcíplo...), atd.  Zdá se, že jsme je přežily, a už máme za sebou i první změnu. S houslistkou Káčou Vančurovou jsme po pár stovkách kilometrů s čtyřměsíčním miminkem za zády domluvily kompromis, který jí umožní nabrat trochu síly a oddechnout si od nás... na pravidelné koncerty s námi jezdit nebude, ale přijde nás podpořit na nahrávání desky. (Žádná z nás ovšem není tak naivní a nezkušená, aby si myslela, že Káča bude odpočívat...)

No, a ta deska - pokud všechno půjde podle plánu (což je samozřejmě v reálném životě téměř vyloučené), měla by poprvé vykouknout na svět spolu se sněženkami v předjaří. Z písní, které jste mohli slyšet na našich koncertech už před rokem, na ní najdete „Polední mír“ a „Sklidim svý ovoce“. Ostatní písně jsou čerstvě dopečené, ještě vonící... jedna z nich například lipovým květem.

Jen pro pořádek – navzdory všem fámám o rozháraných duších mladých hudebnic zůstáváme věrné – v tomto případě vydavatelství Indies.

Než si přijdete na náš web za pár týdnů pro další dávku informací (mnohem konkrétnějších, protože se už nebudeme bát, že bychom cokoliv – či kohokoliv - zakřikly), poslechněte si náš živý koncert na Rádiu Proglas. Ač má pověst rádia moravského, chytíte ho i leckde v Čechách, například u nás na Brdech zní zcela čistě. Frekvence najdete na www.proglas.cz, a nás naladíte 10.listopadu ve 20.00. Pilně trénujeme základní umění, které při rozhlasových rozhovorech nezvládáme – NECHICHOTAT SE... Zkoušíme se ovládnout za pomoci dechové zádrže a dalších jogínských postupů, takže se nechte překvapit! 

Líčit vám, co jsme po celý rok prováděly, by bylo vyčerpávající (hlavně pro vás, vážení čtenáři). Takže rovnou k budoucnosti. Chystáme mnoho novinek, z nichž asi nejzajímavější je houslistka Karolina Vančurová, která se vydává na cesty s námi. Můžete ji znát z kapel Chesed, Vílí kvil, nebo Klec. V každé z nich hrála jinak, a v každé krásně...    

Neoficiální premiéru jsme absolvovaly na Prázdninách v Telči, se dvěma miminky v krosnách (pro lepší orientaci - Lucie má roční vílu Amálku, a Káča dvouměsíčního Samuela, řečeného Panáček, my dámy mu ovšem říkáme Sameček). Užily jsme si to, včetně deště, který přišel přesně dle objednávky při první sloce Studánky, aby dokreslil vodní atmosféru písně. Uragán, který měl původně zaznít do verše "vichr na tvý střeše" v nové písni Můj tanec, jsme na poslední chvíli musely odvolat - přece jen nám bylo krásného telčského zámku trochu líto. Navíc, možná by pak po nás tu střechu chtěli zaplatit...

Nové texty si můžete přečíst už dnes, fotky plánujeme na září, až se vrátíme ze všech dovolenek a soustředění a vypukne zase normální, klidný, podzimní život... Koncerty budou geometrickou řadou přibývat, protože si nás opět bere pod svá křídla Romek Hanzlík z agentury Alternative Music Production - tak se přijďte na některý podívat! My už se děsně těšíme...

zpět