Lilie polní |
Můj tanec |
Jen děcko se bojí |
|
Písničky |
(MP3 - 1,8MB) |
|
(MP3 - 1,0MB) |
||
(MP3 - 3,6MB) |
||
(MP3 - 3,6MB) |
||
(MP3 - 1,3MB) |
||
(VIDEO KLIP - 37,5MB) |
||
(MP3 - 3,3MB) |
||
(MP3 - 4,0MB) |
||
(MP3 - 2,2MB) |
||
(MP3 - 1,5MB) |
||
(MP3 - 2,8MB) |
||
(MP3 - 4,9MB) |
||
| Volná jako pták | (MP3 - 4,8MB) | |
| Dcera moře | (MP3 - 2,7MB) | |
| Usnu | (MP3 - 2,0MB) | |
| Řeko mojí duše | (MP3 - 4,7MB) |
|
Paměť ztracená
Paměť ztracená jeptiška zazděná panna pohřbená jsem bledá jak stín v jasný noci Blízká svobodě oddaná náhodě pouštím po vodě roky svý královský moci Paměť ztracená dvířka zavřená navždy zamčená Bylo nebylo co sílu ztratilo kouska nezbylo jsem lehká jak dvě křídla muší Ztráta paměti minulost do smetí tíha odletí co bude to duše jen tuší |
Můj tanec
Nesnášim párový tance nesnášim pracky co chtěly by mě držet nesnášim předepsaný kroky můj tanec je ladnej jak elektrický šoky Můj tanec je klidnej jak neřízená střela a vroucí jak dlaždice v metru u anděla můj tanec je něžnej jak čtyři rány z děla Jsem učitelka tance když dojdeš k zadní brance tak vytančim ti duši z těla vytančim ti duši z těla Můj tanec je vichr na tvý střeše je milej jak zlatovláska co se břitvou češe jak podnájem v kožichu nabídnutej bleše a krásnej jak prsten po maceše Můj tanec je klidnej.... |
|
Vlci
Kdo mě to jen uhranul že mi stydne v žilách krev A vy všichni mlčíte když se svíjim sama v trávě Každá bolest přebolí když se z tvýho těla stane prázdná nádoba Kdo mě to jen uhranul kdo to kutá v mojí hlavě Kdo mě to jen uhranul snad v lese vlci o půlnoci co jim ve tmě svítěj oči) Kdo mě to jen uhranul snad hejkal ten co vypadá jak koště březový) Kdo mě to jen uhranul snad ježibaba co tygrovi říká koči koči koči) Kdo mě to jen uhranul jistě dneska klidně spí Vyšla jsem si na hranu na promenádu po ostří nože To co běhá v hlavě mý je snad antrax nebo šváb Až ho chytim do dlaně možná potom milej Bože Až ho chytim do dlaně tak to budu zase já Kdo mě to jen uhranul… |
Rybo!
Rybo rybo rybo rybo! To by uměl každej moudře si mlčet mě slova vražděj předkládaj účet za každou myšlenku co nebyla ryzí můj osobní mluvčí je ve mně a je cizí Rybo rybo rybo rybo mlčet jako hrob je jediná rozumná řeč jako socha z mramoru nenechat se vláčet dolu nahoru mlčet jako hrob je jediná rozumná řeč rybo rybo rybo rybo Mě taky lověj na zlatý třpytky za každej projev házej mi kytky vyměň se se mnou já chci bejt tebou aspoň do Vánoc už mě ploutve zebou! Rybo rybo rybo rybo mlčet jako hrob je jediná rozumná řeč… |
|
V závěji z peřin
Spím tvrdě a sama a všechno co chtěl jsi mi říct je už na druhym břehu a v mraku co dal by se krájet jen pořádnou zubatou pilou Spím tvrdě a sama a všechno co musíme řešit nech na ráno ledaže zlil bys mě ledovou vodou to nedělej nebuď svou milou Spím - jsem orel tak zkus si mě chytit Spím - jsem motýl tak budu se nektarem nočních květů sytit A zejtra ráno mě zas najdeš tady v tý závěji z peřin v závěji z peřin no tak se dívej jestli mám už oči dokořán já ti moc věřim ráno mě zasypeš svou láskou jak tim peřim ráno mě zasypeš svou láskou jak tim peřim Spím tvrdě a sama a anděl už na stráži stojí tak nezkoušej jestli má nabitou pušku mě nevzbudíš i kdybys zastlal mi do peřin chvojí Spím - jsem orel… |
Volná jako pták
Až ztratim toho chlapa co po nocích mě hřeje až uteče mi dítě co se do očí mi směje budu volná jako pták a dobře mi tak Až zbavim se všech břemen a oholim si hlavu budu tvrdá jako křemen trvat na svým lidskym právu budu volná jako pták a dobře mi tak Svoje a ničí nikoho jinýho budu pít z pramene proklatě silnýho svoje a ničí… svoboda je berla pro chudý svoboda je berla pro chudý ta zbude každýmu kdo si všechno zničí Až řeknu co si myslim i kdybys měl zhebnout až vysvětlim ti jak se těšim že už možná jednou budu volná jako pták hm - dobře mi tak Až sepíšu si kodex co všichni kolem musej až konečně jim řeknu jak moc se mi občas hnusej budu volná jako pták a dobře mi tak Svoje a ničí… |
| Já budu tvoje síla
Když jsou všichni silný ty můžeš bejt slabej jako stéblo trávy já budu tvoje síla Když jsou si všichni jistý ty můžeš tápat jako slepec já budu tvoje víra Až otevře se nebe a zaburácí hrom i kdyby země praskla vejpůl já nenechám tě v tom až se nám hlína pod nohama v žhavý uhlí promění já půjdu s tebou at' je to smrt očistec či vězení já půjdu s tebou půjdu s tebou... Když všichni maj už všechno ty můžeš nemít vůbec nic postavím ti z hlíny zámek Když dávno všichni došli k cíli a ty zůstaneš v půli cesty stát odnesu tě na svejch zádech Až otevře se nebe a zaburácí hrom i kdyby země praskla vejpůl já nenechám tě v tom až se nám hlína pod nohama v žhavý uhlí promění já půjdu s tebou at' je to smrt očistec či vězení já půjdu s tebou půjdu s tebou... |
Za vodou
|
Usnu
|
Pane cukeríne
Bejt jako vy pane cukeríne nikdy bych asi nebrečela jenže já miluju svoje slzy asi tak jako nenávidím váš smích Netykejte mi pane cukeríne my dva si tykat nebudem já zraněná a vy ten věčnej úsměv vim že bojuju s ňákym přeludem Ty vaše tváře krev a čerstvý máslo vždycky jsou krásný proti mejm před vaší vůlí peklo se už třáslo kolena klekly čert je vem vy prej jste našel boha uvnitř sebe skleněnej dům a dlážděná cesta jenže můj bůh je Hospodin zástupů a občas mě i trestá Bejt jako vy pane cukeríne nikdy bych asi nebrečela jenže já miluju svoje slzy asi tak jako nenávidím váš smích |
Studánka
|
Lilie polní
Proč se ptáš na věci který ti nikdy nevysvětlim na všechno nejsou argumenty na všechno není logika k čemu by mi byl tvůj dobrej vkus k čemu tvý promyšlený názory Jsem lilie polní nestarám se Jsem vrabec v hrsti nepřemejšlim Jsem bříza u řeky nevyptávám se Jsem moucha na okně nic nedomejšlim Proč se ptáš na věci který ti nikdy nevysvětlim nevim co si myslet o Bohu ani co Bůh si myslí o mě vím jen že teplá deka hřeje víc než tvoje důležitý kecy Jsem lilie polní nestarám se Jsem vrabec v hrsti nepřemejšlim Jsem bříza u řeky nevyptávám se Jsem moucha na okně nic nedomejšlim |
| Neděle
Nedělní stromy jsou jiný větve maj o kousek vejš nedělní ptáci jim zpívaj ty cajdáky z kostelních zpěvníků nedělní děti je zalévaj kakaem z nedělních hrníčků Tak nechte mě v neděli sedět kašlu vám na žehlení dneska jsem sestra slunce nad mojí neděli není Nedělní cigáro neškodí at' si mě varuje kdo chce nedělní vlkodlak nekouše poslouchá mě jak ta ovce Tak nechte mě v neděli sedět kašlu vám na žehlení dneska jsem sestra slunce nad mojí neděli není |
Děsná je noc
Ty jsi tak bledá Panenko Maria mívalas barvu jak ze solária kde jsou ty časy kdy v každý růži viděli lidi tebe Ty jsi tak bledá přesvatá panno den už je pryč a daleko je ráno chechtá se noc že zas bude pár hodin v sedle Řekni mi řekni kde budou poutníci spát dneska v noci a ty jsi chtěla mít svět ve svý moci děsná je noc už aby zase bylo ráno A moje sestry mý sestry v chudobě zpívaj ted' v noci zpívaj si o tobě Salve Regina Salve Regina chtěla jsem bejt taková a přitom jsem jiná Řekni mi řekni kde budou poutníci spát dneska v noci a ty jsi chtěla mít svět ve svý moci děsná je noc už aby zase bylo ráno |
| Můj nejzlatější podzime
Můj nejzlatější podzime Řekni kolik ticha stačí abych se v něm utopila Můj nejzlatější podzime Vem si všechno nač jsem hrdá i to co jsem neprožila dej mi jen to svoje ticho abych se v něm utopila Můj nejzlatější podzime Řekni kolik ticha stačí abych se v něm utopila Můj nejzlatější podzime Vem si všechny moje známý stejně bych z nich občas blila dej mi jen to svoje ticho abych se v něm utopila Můj nejzlatější podzime Řekni kolik ticha stačí abych se v něm utopila Můj nejzlatější podzime Vem si slunce co žhaví trávu všechnu vodu kterou jsem pila dej mi jen to svoje ticho abych se v něm utopila Můj nejzlatější podzime Řekni kolik ticha stačí abych se v něm utopila Můj nejzlatější podzime |
V pořádku
Nemusíš volat sanitku já už jsem v pořádku lásko Nemusíš volat hasiče já už jsem vyhasla lásko Všechno je v pořádku můžeš mě pustit z hlavy můžeš si v noci číst poslouchat poslední zprávy o mě se nestarej já už jsem v pořádku lásko Všechno je v pořádku máš zase o starost míň ten klid ti závidim je jako pohřební síň spočívej v pokoji já už jsem v pořádku lásko Všechno je v pořádku už to máš za sebou dej si panáka jako ty před tebou kdo ti posvítí na cestu to už si vyřeš sám lásko Nemusíš volat sanitku já už jsem v pořádku lásko Nemusíš volat hasiče já už jsem vyhasla lásko |
| Poklad
Věřím v jednoho Boha i když nevím v kterym mraku se ted' ukrývá Věřím v časný ráno protože na slunci i rarach sílu pozbývá Věřím černejm ptákům věřím v člověka co celý roky mlčívá Věřím temný vodě že někde na dně zlatá ryba přebývá Veřím na zázraky věřím v poklad co nekončí v hnízdě ňáký straky věřím na zázraky věřím na zázraky Až vydám se na cestu dejte mi sebou obložený chleby at' tam silná dojdu vždyt' můj poklad je uloženej v nebi |
Bez adresy
Až splnim všechny úkoly Odsloužim si ňákej přesčas Vyplnim všechny dotazníky Odvedu děti do školy Tak možná sundám střevíce Projdu čtyři ulice Možná devatero kopců Možná cizí vinice Pak se ztratím Beze jména bez adresy Samý ticho samý lesy Proč mě hledáš pane šéfe Stejně ztratila jsem řeč Byla jsem tvá pravá ruka Teď mám v pravý ruce meč Levou držim na tlačítku ESCAPE navěky Dali jste mi tolik šancí Samý lesklý převleky Teď se ztratím Beze jména bez adresy Samý ticho samý lesy |
| Řeko mojí duše
Řeko mojí duše vodo nejhlubší Břehy zaplavuješ kdo je vysuší Už tě regulujou už ti projektujou Krunýř z betonu Břehy nezaplavíš Ledy neroztavíš Písni bez tónů Domy na spadnutí Stromy k poražení To je tvoje dílo Samý pustošení Co jsi asi chtěla vodo nejhlubší Snad jsem rozuměla dneska netuším Kde je tvoje moře Kolik domů ještě Řeko mojí duše Pro tebe pobořím... Řeko mojí duše... |
Balada
V širém poli stojí jabloň vysoká Pod ní sedí divná holka divoká Každej den tam takhle sama sedává Červený jablíčka si tam jídává Tři mládenci za tou holkou chodili Víno jí tam ve džbánečku nosili Holka se jim ale vždycky vysmála Nemluvila jen zpívala tralala... Mládenci se pro tu holku pobili Pak se na ní mizerové smluvili Chce si nechat svoje oči pro sebe Tak to my jí pomůžeme do nebe Holka se jim ale zase vysmála Nemluvila jen zpívala tralala... Plameny jí z temnejch očí vyšlehly Mládence od hlavy k patě sežehly A když jim ta holka hroby kopala Nemluvila jen zpívala tralala... |
| Krupobití
Jsi slunce co mě připálí jsi masožravá rostlina jen ďábel mě snad pochválí když v mojí duši začíná ten boj o přežití Jdi k čertu nech mě žít Jsi krupobití na zahradu |
Vidění
Kde ses tu vzal můj milej snad tě sem přivez´ anděl v růžovym plastovym kabrioletu Možná že jsi jen touha po něčem hodně horkym po čaji po kafi nebo po létu Možná že jsi jen souboj s horečnatym snem Možná že jsi jen vzpoura proti čtyřem zdem Možná že jsi jen útěk před nejhoršim dnem Možná že jenom bláznim Kdo tě však přived´ sem Možná že přišel soumrak proto tě oči bolej tváříš se že jsi měl hrůzný vidění Možná že brečim ráda možná mě v duchu těší jak moc mám strachu jak málo tušení |
|
Příteli z mládí
Proč mi brečíš na rameni příteli z mládí Přece ksakru nečekáš že tě budu litovat Proč mi dlouze vykládáš co ti na ní vadí Přece klíče v ruce máš rač je užívat Proč mi brečíš na rameni proklatej hade Nemám ani deko masti na tvůj vřed Tak tě prosim jdi už k čertu tady máš pade Kdysi líčil jsi mi pasti teď tě zlomil svět Klidně nad tebou slzu uronim věneček ti na hrobeček ráda položim co ode mě čekáš snad né pochopení hledáš ho na blbym místě tady teda není a není a není a ne ne není a není a není a ne ne není a tady teda není a není… Proč mi brečíš na rameni hromádko listí Udělám si z tebe leda ohýnek Možná dávno je ta doba kdy jsme byli čistí Dnes je Popeleční středa pohřeb vzpomínek |
Bosatá špinavá
Bosatá špinavá na tebe čekává za oknem kanclu ti na podzim nechává jabka k nakousnutí Dej si radši Nescafé holt nemáš tisíc chutí Ztratíš svojí tvář vyholenou hladce až ty jabka ochutnáš chutnaj tolik sladce muj velkej pane tvářil ses tak chladně teď ztratíš všechno a najdeš perlu na dně Bosatá špinavá na tebe čekává lidi se jí smějou vykašli se na řeči ty tě nezahřejou |
| Míň než já
Kdo je míň než já s cigaretou v ruce popel padá na zem žádná revoluce Jenom nevěřim že tě cesto najdu že tě objevim dřív než někde v prachu zajdu Jsem nemocná a zlá tak kdo je míň než já Zejtra budu moudřejší postopadesátý zbytky bitvy včerejší v koutech jsou rozvátý v koutech jsou rozvátý Kdo je míň než já rozmazaný oči kterej přízrak dnes po krku mi skočí Kdo mě zachrání tomu budu sloužit do roztrhání podél zdí se ploužit Jsem nemocná a zlá tak kdo je míň než já |
Hukot hory
Troufneš si na to padla na mě otázka Hukot hory byl pořád blíž a můj dech běžel kousek za mnou a bílá mlha se bílá mlha se rozestoupila Ptal ses mě proč mám hrůzu z blízka i dálky proč mě plaší světlo a děsí tma Hukot hory byl pořád blíž a teď ho slyším za náma Hukot hory byl pořád blíž a teď ho slyším za náma Neptej se proč mám hrůzu z blízka i dálky Proč mě plaší světlo a děsí tma Troufneš si na to padla na mě otázka Ledy se posouvaly kam chtěly nemohla jsem stát ani jít a větví jsem se větví jsem se neudržela |
| Temná chodba
Až zapomenu všechno Bože můj až zapomenu všechno budu stát v temný chodbě a nebudu se bát a nebude mi zima tvůj dech mě bude hřát zavaž mi Pane oči s tebou nemusím se bát V tý temný temný chodbě Bože můj v tý temný temný chodbě budu věřit jenom tobě i když ty mi nevěříš a kdo by taky věřil křičet na mě smíš jen nevyhoď mě Pane ty všechno o mě víš |
Ty jsi tak moudrá
Možná mám na očích laciný stíny ale nejsem slepá Možná mám na puse lacinou rtěnku ale vím co ti říct holka - koukáš se na mě jako na divoženku jsi tak důstojná nemáš vůbec žádnou rtěnku jsem tvoje noční můra zmalovaná sprostá důra prej mi vidíš do duše já nic zlýho netuše zpívám Ty jsi tak moudrá znáš moje slabosti Vidíš mi asi až do morku do kosti Ty jsi tak moudrá klaním se před tebou Jsi víc než člověk nohy tě nezebou Jsi tolik moudrá! Možná se směju víc nahlas než je zdrávo ale mám se čemu smát Možná mě lidi neuctívaj jako boha ale nemusim jim lhát holka - koukáš se na mě jako na divný zvíře jsem tak povrchní chybí mi hloubka i šíře jsem to co jsi zabila dobře ses mě zbavila a já v tobě zůstávám za nocí ti zpívávám |
| Vinná - nevinná
Ty rozdáváš sílu a já jenom kradu Po nocích vařím nápoj z masa jedovatejch hadů¨ Ty chápeš mou bolest a já nevnímám tvojí Tak řekni mi řekni mi řekni mi řekni mi Proč ti to za to pořád ještě stojí A pnu se po tobě jak réva vinná - nevinná Možná jsem tvoje slabá stránka jedna jediná A nikdy nebudu dost skvělá pro tebe Takže mě stejně necháš dole Až půjdeš do nebe Držíš mě pevně když ďábel se mnou mlátí A stejně to budeš ty kdo v týhle hře tratí Házíš mi kruh když se ve svý hlavě topím Hned jak se oklepu hned jak se oklepu Probodnu tě kopím |
Sklidim svý ovoce
Sklidim svý ovoce ať si vítr fouká Šátek si utáhnu o trochu víc Sklidim svý ovoce meluzína brouká Hluboký tóny jak ve starym komíně Honí se tiše a motá se jak po víně Sklidim svý ovoce do starejch košů A budu stát sama Jak strom co vydal se z listů i plodů Trochu skála trochu dáma Jak pírko havraní se snesu na štěrkovou cestu Nikdo mě nikdo mě neuslyší Nikdo mě neprohlásí za děvku za nevěstu Jen se vmísim do šelestu suchý trávy na stráni Jako pírko jako pírko havraní |
| Výčitka lípě
Lípo velká lípo milá Ty jsi se mi nesvěřila Kde se bere tvoje síla Když blesky ani vítr tě nešetří Jak zůstat živá v tom divokym povětří Tvý květy jsem celou zimu pila Tak kde je ta síla co jsem ti ukrást chtěla Kde je kde Pod tvym kmenem jsem o něm snila Co ruka se kůry nahladila Kde je kde Tvý starý listí jsem uklidila A duše se mi nevrátila Kde je kde Lípo velká lípo milá I včely jsi nektarem nasytila Jen mě ne Lípo velká lípo milá Ty jsi se mi nesvěřila Kde se bere tvoje síla Když blesky ani vítr tě nešetří Jak zůstat živá v tom divokym povětří |
V závěji z peřin
Spím Tvrdě a sama A všechno co chtěl jsi mi říct Je už na druhym břehu a v mraku co dal by se krájet jen pořádnou zubatou pilou Spím Tvrdě a sama A všechno co musíme řešit Nech na ráno leda že zlil bys mě ledovou vodou to nedělej nebuď svou milou Spím jsem orel tak zkus si mě chytit Spím jsem motýl tak budu se nektarem nočních květů sytit A zejtra ráno mě zas najdeš tady v tý závěji z peřin V závěji z peřin No tak se dívej jestli mám už oči dokořán Já ti moc věřim Ráno mě zasypeš svou láskou jak tim peřim Ráno mě zasypeš svou láskou jak tim peřim Spím Tvrdě a sama A anděl už na stráži stojí Tak nezkoušej jestli má nabitou pušku mě nevzbudíš i kdybys zastlal mi do peřin chvojí |
| Lež má nohy dlouhý
Když zabiješ pětadvacet lidí A tváříš se jak poraněný ptáče Možná ještě pánbu pravdu vidí Celej svět však s tebou tiše pláče Lež má totiž nohy sakra dlouhý Nezná bolest ani divný touhy Jde přímo na věc má neprůstřelnou vestu A ty krvácíš když překříží ti cestu Lež má nohy dlouhý Lež má vždycky snadný vysvětlení Na to co se vysvětluje těžce Nikdo snad víc věrohodnej není Než lhář s tváří dálkovýho běžce Lež se umí tvářit neutrálně Dokáže bejt solidní a moudrá Vypálená v satanový sklárně Hladká kulatá no prostě dobrá Lež má nohy dlouhý |
Advent
Poslal jsi mi advent Svatej Jan volá na poušti Nekoukej na mě jsem to já Kdo tě každej den znova opouští Ještě jsem dušičky neobrečela A už jsi mi poslal další advent Zas budu vstávat uprostřed noci Tma bude mojí pustopustou pouští Možná už letos zvládnu aspoň dva dny pobejt Mimo sebe Poslal jsi mi advent... Sousedka meje už třetí okno Snad našla Ježíše v lavóru s Jarem Houpu se v křesle jsem žena líná Na našem okně bydlí s náma špína Je na mě milá přece bych jí saponátem nezabila |
| Když jsem byla panenků
Když jsem byla panenků sedala jsem v okénku V okénečku v okně s mládenečkem po tmě Tak dlůho jsem sedala až jsem jméno dostala Moje jméno panno jest mi zakázáno Do kostela zvonili by sa panny schodily Jen já nebožátko kolíbám děťátko Ty najmladší sestřičko poď kolibať maličko Kolib si ho sama dyť si jeho máma Stojí stojí lipina pod lipinou děvčina Smutná neveselá kolíbať musela Hujaj nynaj můj synu máš matičku hrdinu Tatíčka jedného šelmu falešného |
Dcera moře
Ty víš že jsem dcera moře Vlasy ve vočích vlasy ve vočích Každý ráno mám Černý kočky spěj mi v klíně Proč jen netušíš proč jen netušíš Komu sebe dám Snad jsem někdy čekala tě V jinym životě v jinym životě Smutno mi bylo Snad jsem žila v prázdnym domě V bledý samotě v bledý samotě A venku lilo Ty víš že jsem dcera moře Letěj vlny moře polykám Myslíš si že zachráníš mě Pozdě lásko šťastná umírám Šťastná umírám |
| Polední mír
Polední mír Děti usnuly chvíli mlčej Elektrickej strojek spouští zvony Jen ledničky vrčej vrčej vrčej Polední mír Soused přestal řezat dříví Jenom vítr stéblo zkřiví A úly hučej hučej hučej Den se láme vejpůl a chvíli ještě stojí Dýmka míru chvíli v ruce mojí chvíli v tvojí Polední mír Okamžik co má štíhlost laní Dneska ti stačí pousmání V oku máš slzu slzu slzu Polední mír A tygr ve mně jenom vrní Než vítr zase zhoupne první Větvičku bezu bezu bezu Den se láme vejpůl a chvíli ještě stojí Dýmka míru chvíli v ruce mojí chvíli v tvojí |
Myši
V lednu je ráno nejtišší i můj dech snad ruší svět a strakapoud ho uslyší a zaklepe co nevidět na okno mlhou mléčné V kuchyni vůně od myší zpožděnej netopýří let těžko to někdo rozliší jestli dnes bydlím tady já nebo sluníčko sedmitečné Tak spinkej hajej spinkej lednovej dni bílej kolíbám tě zaklínám tě světlo zatím neposílej Jenže já jsem slon v porcelánu když pokouším se v spícím ránu chodit jak kočka po mechu den venku čeká bez dechu po prvním hluku lační A tak se zase vzdám a řeknu tak se zase vzdám a řeknu no tak už si začni No jó tak už si začni! |
| Jen děcko se bojí
Jsou místa na který se nesmí jsou sladký jak se mi ani nesní a drážděj jak melasa v hrnku čaje tak poslouchej to smrt nám asi hraje tu vyzývavou píseň co provokuje k boji o tom že čas se krátí a jen děcko se bojí Jsou místa na který se nesmí a na nich a na nich se možná rodí vesmír Jsou místa na který se nesmí ani když se nad lesama setmí i hvězdy mívaj oči otevřený a zásadovej pastýř hlídá stádo nezvedený a co zaseješ za tmy v poledne se ti vrátí jen marnosti se bojíš vždyť čas se pořád krátí Jsou místa na který se nesmí a na nich a na nich se možná rodí vesmír |
Štěstí
Dokud to ještě jde vysaju ze života šťávu srpnová neděle mojito v hořčičáku grepovej džus a květovaný šaty tak jsem to chtěla hnízdečko plný vaty tak jsem to chtěla Těžkej dech bezinek když nad kopcem se šeří skleničku campari v tom vedru před večeří střevíčky na jehlách a tvý zarostlý tváře ty roky který nám už nikdo neodpáře tak jsem to chtěla Jen občas to cejtim jak vítr se zvedá jen malinko hvízdne jen rozvíří prach a okamžik hrůzy mi nadechnout nedá vždyť parťákem štěstí je strach |
| Svatební
Budu tě líbat a budu ti lhát budu tě hladit a budu tě štvát Zazpívám zatančím rolničky zachřestí jednou jsi slepej a to je tvý neštěstí! Z mozku ti ušlehám šlehačku šlehačku tvou duši prodám na jarmarku za kačku Za kačku koupim ti pytlíček višní to aby byl na mě mužíček pyšný Polibky višňový úsměv jak marcipán Sto druhů cukroví na mě jsi malej pán! Vem si mě! Jsem nevinná holka a budeš mít večeři vždy v půl S láskou velkou ... nehynoucí... ... vzpomeneš si na ty časy kdy jsi bejval sám jak v plotě kůl! |
Moje jméno
Už dokážu bejt ta něžná máma rozdávat úsměvy do všech stran pohladit pofoukat utišit drama zbavit svět veškerejch ostrejch hran Teď chtěla bych slyšet svoje jméno znám tě už hodinu díváš se na mě jak vrah tak přestaň mi říkat cizí ženo zejtra jsem v práci a pozejtří z nás bude prach Už dokážu bejt i správná žena boty mám čistý snad pět a půl z deseti dní a najdu klíč od auta v kupce sena a dokážu počkat si na chleba do dalších žní Teď chtěla bych slyšet svoje jméno... Už dokážu bejt dokonalá dáma udržet tajemství co ve mně hučí jak dav mám svetříky bledý jak zmoklá sláma a když si chci zaječet najdu si nejbližší splav Teď chtěla bych slyšet svoje jméno... Udržim tajemství co ve mně hučí jak dav a když si chci zaječet najdu si nejbližší splav |
| Krajina šera
Až zapadne slunce tak rozsvítím jedinou svíčku a dám ti napít lektvar zapomnění Až andělé spánku nám zatančej menuet na každym očnim víčku pak konečně pochopíš že cesta zpátky už není Tak proč se bojíš říct že to končí tak proč se bojíš to říct vždyť já ti na cestu posvítím loučí a odvedu hady od těch míst Tak proč se bojíš to říct... Tak tudy jsme šli lásko byla to krajina šera A na prsou jak hada hřáli jsme placatku rumu A stébla nás bodaly au! já to cejtim jak včera než došli jsme na konec cesty než došli jsme domů Tak proč se bojíš říct že to končí... A na každym kopci je místo kde láme se země kde únava stává se vzpomínkou na starej film A jen oči zvířat tě povedou plaše a němě než pověsíš svůj ranec smutku na nejbližší jilm Tak proč se bojíš říct že to končí... |
Sibiřská (text: Tereza Říčanová) Divoká syrová země Ostrý hrany velkých hor A slunce rychle zapadá Daleko daleko daleko Sněhový lesy a prchající zvěř Krvavý maso a praskající oheň Tudy nechodili králové jenom tep bubnů a zůstávaj nedohnatelný stopy Kde je pán týhle země? Je krutější než temná hora a starci před ním sklánějí své hlavy Zrodil se v zemi kterou pokořil kterou přerostl nad kterou zvítězil a teď sílí z jejího míru Kdo je klidnější než věčná hora? Kdo je tajemnější než hlubina jezer? Kdo je moudřejší než rychlost sobích kopyt? Kdo je mocnější než sám vítr? A za ním bylo slunce když stál na vrcholku hory s divoce vířícím bubnem. |
|
Ach jak jsi krásný
Ach jak jsi krásný můj milý vlasy máš divoký jak tlupa masajů sedni si ke mně můj milý sedni si blíž ať tu vůni nasaju Ach jak jsi krásný můj milý já jsem ta ještěrka na zdi kamenný koukám se na tebe zeleným okem a moje srdíčko navždy zlomený Ach jak jsi krásný můj milý ruce máš zvrásněný jak borovice kmen stojím a pohnout se bojím však ty mě znáš ... jsem ta nejcudnější z žen |
Půlnoci horečná
Jednou večer zčistajasna ztichli ptáci v korunách přivinula svoje dítě zavyl pes a do tmy plách Ty mý dítě seš můj život a má koule u nohy moje ruce chovaj tebe tak jak se můžu dotknout oblohy? Půlnoci horečná půlnoci černá přestaň mě lovit nech mý nohy chodit ať zůstanu svý cestě věrná Jednou v noci spát nemohla sejček houkal v doslechu její milej dávno dřímal hledala ho po dechu Tys muj milej výhra má a mý nejtěžší závaží lítat můžu dneska snad jen z dvacátýho podlaží Půlnoci horečná půlnoci černá... Jednou k ránu spát nemohla po špičkách je obešla skočila bych do Vltavy kdybych od vás odešla |
|
K peřejím
Slepá jsem bledá a mlčící rukama do oken bušim v nehybnym pokoji na poplach bijící zradu svý duše zas tušim Má duše ty neposloucháš! Že ty máš období vzdoru? A tak každej den bezmocně řítim se k peřejím na tom svym děravym voru |
Magnólie
Rozkvetly magnólie květen září a všechny tóny laděj Tak už mi nalej lásko i odborníci raděj že víno je lék tak budu se léčit než magnólie zase odkvetou Bolest je daleko a stejně se hlásí má svoje práva i když zrovna sílu ztrácí přijde ten den kdy poznám že se vrací tak nalej mi hned ať čas neutrácím! Rozkvetly magnólie nad ohněm se maso škvíří v podzemních jeskyních se skryli hadi i štíři A vlci v křoví jenom vrčej spěj netopýři a věže kostelů k nebi hrdě trčej snad nepřijde den kdy pokorně se skrčej Bolest je daleko a stejně se hlásí... |